slide_0
cs en de ru

Bílina

Bílina je proslulá díky Bílinské kyselce a ještě proslulejší byly její léčebné lázně s přírodní minerální vodou. Město Bílina se pokouší lázně obnovit a vrátit jim jejich slávu.

Historie

První písemná zpráva o obci pochází z r. 993, z nejstarší české, tedy Kosmovy, kroniky. V první polovině 13. století zde byl vybudován hrad a v podhradí založeno město s hradbami a třemi branami. Od r. 1502 vlastnil město rod Lobkowitzů, kterým byl zámek a přilehlé pozemky navráceny po roce 1989 v restituci.

O minerálních vodách v Bílině se zmiňuje už v první polovině 16. století kronikář Václav Hájek z Libočan, ale až v roce 1712 byly zdejší prameny vyčištěny a přivítaly první hosty. O rozšíření povědomí o lázních se zasloužil geolog, balneolog a lékař Franz Ambroz Reuss, který potvrdil účinnost bílinské minerálky. Za nájemce Georga Schwaba se ve 2. polovině 18. století začala zdejší voda stáčet do hliněných džbánků a zalévat voskem a rozvážet po okolí, později byla distribuována v lahvích.

Lékaři už tehdy doporučovali Bílinskou kyselku při nemocech dýchacích cest, při záduše, při počátečním stadiu onemocnění tuberkulózou plic, při nemocích ledvin a močových cest, zejména při výskytu kamenů i písku, také při revmatismu a v neposlední řadě při poruchách nervového systému, jako při hysterii a hypochondrii.

V 19. století se lázně rozrůstaly, byl postaven rozsáhlý park a později v pseudorenesančním stylu i velký lázeňský dům, léčily se zde nemoci horních cest dýchacích. Dům byl vybaven pokoji pro hosty, lázeňskými kabinami, inhalátorem i vším potřebným pro pohodlí hostů: čítárna, salon a empírová kolonáda. Zdejší Lesní kavárna stála původně na jubilejní zemské výstavě v Praze v r. 1891.

Po 2. světové válce byly lázně znárodněny a pojmenovány podle Julia Fučíka. Kvůli špatnému ovzduší v oblasti již dále nebylo možno zde léčit nemoci dýchací a lázně se přeorientovaly na pomoc po operacích žaludku a tenkého střeva. Zámecký park a jeho okolí nebylo udržováno a časem
pustlo.

V 70. letech Bílina získala statut lázeňského města, a to předznamenalo nový rozvoj lázní. Park byl zrekonstruován a pro hosty byl postaven minigolf, léčilo se zde až 3 000 pacientů ročně, jimž ovšem neprospívaly exhalace blízké elektrárny ani celkové znečištění severočeského regionu. Po roce 1989 získala rodina Lobkowitzů lázně Kyselka v restituci a došlo k rozdělení areálu na stáčírnu minerální vody a lázní. Ty byly prodány soukromé fi rmě, která celý areál uzavřela.

V r. 1998 areál lázní koupilo město, o 10 let později zakládá obecně prospěšnou společnost Bílinské lázně.

Severní Čechy, Severní Čechy, okres Teplice

Volnočasové aktivity
Hlavní indikace léčby
ledvin
nemoci žaludku
slinivky břišní
močového měchýře
jater
žlučníku
dna
Přírodní léčivý zdroj
Přírodní minerální voda
Webové stránky
https://www.bilina.cz

Co se děje v lázeňských místech

Přejít na aktuality

Co nového připravujeme?